Letošní sezóna dala pěstitelům zabrat. Prudké klimatické změny jejich připravily o část úrody a na pultech řetězců tak budeme marně hledat například slovenské meruňky. Lépe se dařilo bobulovin, které díky své odolnosti přežili i výkyvy počasí.
Čtyři roční období, na které jsme byli zvyklí, se pomalu ztrácejí a nahrazují jejich náhle skoky z velké zimy do vysokých veder.
Meruňky doplatili na dlouhé mrazy
V letošní sezóně šlo podle některých pěstitelů dokonce o největší teplotní extrémy, jaké zažili za posledních 25 let. Rostliny nezvládají na klimatické změny reagovat, a proto často umírají. „Tuto sezónu jsme měli 37 mrazových nocí na jaře, což je množství, se kterým se běžně setkáváme během 6 – 7 let. Meruňky přitom kvetou velmi brzy, mají jemné květiny, a proto jsou ještě citlivější na březnový a květnový mráz. Takže pokud máte škody na jabloních, na meruňkách se projeví desetinásobně více. Meruňkovým sadem na Slovensku navíc chybí lepší technologie ochrany před mrazem, jako například protimrazová závlaha. Výsledkem jsou řádové škody a zranitelnější sady, „vysvětluje Jozef Mertuš ze společnosti Boni Fructo, která je slovenský pěstitelům i dodavatelem.
Standardní sezóna, když v únoru končí mrazy, v březnu kvetou rostliny a léto začíná mírnými teplotami, se stává pro pěstitele minulostí. Takový proces je přitom velmi důležitý pro vývoj plodu. „Rostlina má limity, kterými se řídí, jako jsou délka dne, světlo, teplota. Tím, že přicházejí vysoké teploty už v zimě, má pocit, že má růst, ačkoli je únor, a najednou znovu přijde mráz a rostlina se znovu stáhne. Pokud se v takovém kolotoči ocitne 4 – 5krát, neví, zda si plody nechat, zda ne, je to pro ni stresová situace, „říká dále Mertuš.
Mírné zimy přejí škůdcům
Pokud jsou zimy příliš mírné, půda je pro rostliny málo vlhká. Pěstitelé proto investují do umělých závlah, ty jsou však finančně nákladné. Při teplejších zimách se kromě toho mnohem více množí škodlivý hmyz i hraboši. Pěstitelé bojují například s pandemickým výskytem Čičava much, které se k nám dostaly právě vlivem klimatických změn a v našem podnebí nemají přirozeného nepřítele. Za 72 hodin dokáží zničit celý sad.
Atypické výkyvy počasí lépe snášejí peckoviny a bobuloviny. I v tomto případě však pěstitelé bojují s nevyzpytatelností počasí „Sklizeň třešní může výrazně ohrozit silný déšť. Plody dozrávají brzy a stačí jim jeden den silného deště na to, aby slupky třešní vodu nasáli a popraskaly, „popisuje Mertuš. Tento rok však třešně, borůvky či rybíz zvládli s minimálními ztrátami.
Pochutnáme si na bobulovinách
Za jejich dobrou úrodu vděčí pěstitelé jejich odolnější povaze, ale také lepším podmínkám pro jejich pěstování na Slovensku. Borůvky, které jsou původem vysokohorské rostliny, totiž dobře snášejí silné zimy a před sluncem je dokáží pěstitelé ochránit. „Musíme jim tlumit sluneční světlo a zajišťovat dostatek vody. Počasí sice ovlivňuje i na borůvky, ale díky jejich intenzivní výsadbě máme peníze na jejich ochranu. Sady drobného ovoce jsou mnohem modernější, „vysvětluje Mertuš.
Slovenské borůvky, rybíz, třešně, ale i angrešt letos určitě najdeme i na pultech řetězce Kaufland. Ten se dlouhodobě zaměřuje na podporu Slovenské pěstitelů a dodavatelů a snaží se zákazníkům nabídnout co nejvíce slovenské produkce. „Mrzí nás, že kvůli klimatickým změnám přišli letos pěstitelé o část úrody a z tohoto důvodu nemůžeme našim zákazníkům nabídnout například slovenské meruňky. Neustále se však snažíme rozšiřovat sortiment Slovenské plodin a potěšit spotřebitelů dostupným domácím ovocem. O jeho široký výběr u nás není nouze, „uvedla mluvčí společnosti Lucia Langová.
Možnost pochutnat si na Slovenské bobulovinách bychom měli určitě využít. Borůvky jsou zdrojem komplexní škály živin potřebných pro náš organismus, jeho zdravé fungování a energii. Rybíz zas posilují imunitní systém, uklidňují nervy a zlepšují náladu, také podporují funkci srdce a svalovou činnost. Angrešt podporují trávení, chrání zdraví očí, pomáhají redukovat hmotnost a udržují zdravý krevní tlak.
